gototopgototop

английский

итальянский

немецкий

нидерландский

датский

шведский

норвежский

исландский

финский

эстонский

латышский

литовский

греческий

албанский

китайский

японский

корейский

вьетнамский

лаосский

кхмерский

бирманский

тайский

малайский

яванский

хинди

бенгальский

сингальский

тагальский

непальский

малагасийский

Сказка «Весёлый нрав» (Dobrá nálada) на чешском языке – читать онлайн

Сказка для детей «Весёлый нрав» (Dobrá nálada) на чешском языке – читать онлайн, автор – Ганс Кристиан Андерсен. Сказка «Весёлый нрав» (Dobrá nálada) – не самая известная среди всех сказок, которые написал датский сказочник Ганс Христиан Андерсен. Тем не менее, позже эту и многие другие сказки перевели не только на самые распространённые языки мира, но и на менее распространённые (в том числе и на чешский). А с появлением кино и мультипликации сняли фильмы для детей и мультфильмы по мотивам сказок Андерсена.

Остальные сказки, которые написал Ганс Христиан Андерсен, а также другие известные во всём мире сказочники (братья Гримм, Шарль Перро и т.д.) можно читать онлайн в разделе «Сказки на чешском языке» (сказки на других иностранных языках есть в разделе «Сказки онлайн»).

Литературу других жанров можно читать онлайн в разделе «Книги на чешском языке».

Для тех, кто самостоятельно изучает чешский язык по фильмам, создан раздел «Фильмы на чешском языке».

Для тех, кто хочет учить чешский язык не только самостоятельно, но и с опытным преподавателем, есть информация на странице «Чешский язык по скайпу».

Для абитуриентов будет интересным раздел «Университеты Чехии».

 

Теперь переходим к чтению небольшой сказки для детей «Весёлый нрав» (Dobrá nálada) на чешском языке.

 

Dobrá nálada

 

Po otci se mi dostalo nejlepšího dědictví, po něm mám dobrou náladu. A kdo byl můj otec? Nu, to se přece dobré nálady netýká! Měl živou letoru, byl čilý, tlustý a kulaťoučký, jeho zevnějšek i nitro byly naprostým protikladem k jeho zaměstnání. A jaké bylo jeho zaměstnání, jaké měl postavení ve společnosti? Ba, kdyby se to napsalo a vytisklo třeba rovnou na začátku knihy, tu je docela dobře možné, že mnoho lidí by si to přečtlo, knihu odložilo a řeklo, že to věru je něco děsivého, do toho že se pouštět nebudou. A přece nebyl můj otec ani pohodný, ani kat, naopak. Jeho povolání ho přivádělo do čela nejpočestnějších mužů v městě, tam také patřil docela po právu. Vždycky musil být první, před biskupem, před urozenými princi — a také před nimi vždycky býval. Neboť můj otec byl pohřební kočí!

Teď jsem to už vyřkl! A mohu ještě prohlásit, že když můj otec seděl vždycky takhle vysoko na omnibusu smrti, oblečen ve svůj dlouhý černý plášť a s třírohým černým kloboukem, ozdobeným stříbrným třepením, tu jak ho tak někdo spatřil, a k tomu jeho kulatý a usměvavý obličej, který se dokonale podobal slunci, ty tam byly myšlenky na smutek nebo hrob. Tento obličej říkal:

„To všechno nijak nevadí, všechno dopadne mnohem lépe, než si myslíme!“

Po něm jsem tedy zdědil dobrou náladu a také zvyk, že pravidelně chodívám na hřbitov. A je to velmi zábavná procházka, vypraví-li se tam člověk s dobrou náladou — a kromě toho odbírám pravidelně „Novinový adresář“, zrovna jako jej odbíral on.

Nejsem tak docela mladý, nemám ženu, děti, ani knihovnu, ale jak jsem už řekl, pravidelně odbírám „Novinový adresář“ a ten mi stačí! To jsou pro mne nejlepší noviny, a tak tomu také bylo u otce. Jsou to noviny, které vykonávají prospěšný úkol, a je v nich všechno, co člověk potřebuje vědět: kdo káže v kostele a kdo káže v nových knihách, kde si lze opatřit dům, služebnictvo, šatstvo a živobytí, kdo vyprodává a kdo odchází z tohoto světa. A potom je tam vidět tolik dobročinnosti a tolik nevinných veršíků, které nikomu nijak nevadí, a můžeme si tam přečíst o manželstvích, která si kdo přeje uzavřít, a o schůzkách, na které jdeme nebo nejdeme — a to všechno je docela prosté a přirozené! Na mou věru, docela klidně by se dalo žít i umřít, když takhle člověk odbírá „Novinový adresář“ — a potom by měl člověk doma takovou spoustu papíru, že by se mu na něm leželo docela měkce, kdyby si snad nechtěl lehnout na hoblovačky.

„Novinový adresář“ a hřbitov, to jsou a vždycky byly takové dvě procházky, které nejvíc povzbuzovaly mého ducha k životu, dvě nejpožehnanější lázně pro moji dobrou náladu. Noviny si může každý přečíst sám, ale na hřbitov pojďme spolu, podívejme se tam, když svítí slunce a zelenají se stromy! Projděme se tam mezi hroby! Každý je jakoby zavřenou knihou, hřbetem obrácenou k nám, že si můžeme přečíst název, který mluví o obsahu knihy, a přesto neříká nic. Já však se tam vyznám, vím to už od otce i z vlastní zkušenosti. Mám to ve své „Hřbitovní knize“, a to je kniha, kterou jsem si sám dělal k užitku i pro zábavu. Všichni nebožtíci v ní jsou, a ještě několik navíc!

Teď jsme na hřbitově.

Tady za bíle natřeným laťovým plůtkem, kde kdysi stával růžový keř - ten už je teď pryč, ale ze sousedního hrobu sem zasahuje zelenými prsty něco brčálu, aby přece jen tvořil trochu slavnostní výzdoby – tady odpočívá velmi nešťastný člověk. A přece, dokud žil, nebyl na tom špatně, jak se říká, měl slušný příjem a ještě trochu víc, ale bral si příliš k srdci svět, totiž umění. Když seděl večer v divadle, aby se oddával z celé duše uměleckému požitku, tu ho dočista přivedlo z míry, když třeba jenom osvětlovač příliš silně osvítil tvář měsíce, nebo když závěsy visely před kulisami tam, kde měly viset za nimi, nebo když se na Amageru objevila palma, v Tyrolích kaktus nebo daleko na norském severu buk! Cožpak to přece není jedno? Kdo o něčem takovém přemýšlí? Hraje se komedie a lidé se mají bavit.

Hned tleskalo publikum příliš mnoho, hned příliš málo.

„To je dnes slabá věc, která nikoho nechytne,“ říkal třeba, a potom se ohlédl, aby se podíval, co to je dnes v divadle za lidi. A tu viděl, že se bláznivě smějí tomu, čemu by se smát neměli, a to ho zlobilo, tím onen muž trpěl a stal se z něho nešťastný člověk. A teď už je tedy v hrobě.

Tady zase odpočívá velmi šťastný muž, to znamená velice vznešený člověk vysokého původu. Ten původ byl také jeho štěstím, protože jinak by z něho nikdy nic nebylo. V přírodě je však všechno už tak moudře zařízeno, že pomyšlení na to je pravým požitkem. Chodil po světě vyšívaný vpředu i vzadu, žil v parádním pokoji, a podobal se tak drahocenné, perlami vyšívané šňůrce ke zvonku, za kterou je vždycky ještě pořádná tlustá šňůra, která slouží svému účelu. Také on měl za sebou ještě takovou šňůru, náhradníka, který vykonával službu a vykonává ji dodnes za leckterou takovou novou, vyšívanou šňůrkou ke zvonku. Všechno je už tak moudře zařízeno, že člověk může mít docela dobře dobrou náladu.

A tady odpočívá - nu, to je vlastně velmi teskná příhoda! – tady odpočívá muž, který po šedesát sedm let pomýšlel na to, jak by proslovil nějaký dobrý nápad. Jenom proto žil, aby na tento dobrý nápad přišel, a nakonec přece jeden takový dobrý nápad dostal, jak byl přesvědčen. A z toho měl takovou radost, že umřel; zemřel zkrátka radostí nad tím svým jediným dobrým nápadem. A tak tento dobrý nápad nikomu neprospěl a nikdo ho neslyšel. Já si teď myslím, že jistě nemá pro ten dobrý nápad klid ani v hrobě. Protože, představte si, co když to je náhodou nápad, který bylo třeba říci v poledne, aby zapůsobil, a když teď mrtvý může podle obecného přesvědčení vyjít z hrobu jenom o půlnoci. Tak se nápad nehodí k době, nikdo se mu nezasměje, a mrtvý se zase může se svým dobrým nápadem vrátit do hrobu. To je smutný hrob. Tady odpočívá velice lakomá paní. Dokud žila, vstávala v noci a mňoukala, aby si sousedé myslili, že má kočku. Tak byla lakomá!

Tady zase odpočívá slečna z dobré rodiny! Ve společnosti vždycky ráda dávala k lepšímu svůj hlas, a když se dala uprosit, tak zpívala: „Mi manca la voce!“

A to byla také jediná pravda v jejím životě! Tady odpočívá dívka jiného druhu! Když srdce jako kanárek začíná křičet, rozum si zacpává uši. Krasavici obklopovala svatozář manželství! To je přece všední příhoda — ale zní to hezky. Nechme mrtvé na pokoji!

Tady odpočívá vdova, která měla v ústech labutí zpěv a v srdci soví žluč. Vypravovala se do rodin na lup za nedostatky svých bližních, zrovna jako za starých časů „Přítel policie“ se snažil najít prkno na chodníku zrovna tam, kde nebylo.

Tady je rodinný hrob! Všichni z rodiny si tolik věřili, že kdyby celý svět a noviny hlásaly: Je to takhle! a synáček přišel ze školy a povídal: Já jsem to však slyšel zase takhle! považovali by jeho názor všichni za správný proto, že patřil do rodiny. A jisté je to, že kdyby byl rodinný kohout zakokrhal o půlnoci, že by pro celou rodinu bylo ráno, i kdyby ponocný a všechny hodiny v celém městě hlásaly, že je půlnoc.

Velký Goethe končí svého „Fausta“ slovy, že hra „může pokračovat“. Také naše pouť po hřbitově by mohla pokračovat. Často sem chodívám! Když už mám některého ze svých přátel nebo ne zrovna přátel dost, zajdu si sem, najdu si tady drnové místečko a zasvětím je tomu nebo té, koho bych nejradši pochoval. A hned je tam pochovám, že tam leží jako nehybné mrtvoly, dokud se nevrátí zase jako noví a lepší lidé. Jejich život a jeho běh si zapíši, jak jej vidím já, do „Hřbitovní knihy“, a takhle by to měli dělat všichni lidé. Neměli by se zlobit, když jim někdo ublíží, ale hned ho pochovat, udržovat si svoji dobrou náladu a dál odbírat „Novinový adresář“, tyto noviny psané samotným lidem, jemuž ovšem často někdo vede ruku.

Až nadejde doba, že i mne s příběhem mého života uloží do hrobu, ať tam je nápis: „Dobrá nálada!“

To je můj příběh.

 

Остальные переведённые на чешский язык сказки, которые написал Ганс Христиан Андерсен и другие известные во всём мире писатели, можно читать онлайн в разделе «Сказки на чешском языке». Если вас интересуют ещё и сказки на других иностранных языках, их можно выбрать в разделе «Сказки онлайн».

 

французский

испанский

португальский

польский

чешский

словацкий

венгерский

румынский

болгарский

словенский

сербский

хорватский

македонский

иврит

турецкий

арабский

фарси

урду

пушту

молдавский

украинский

белорусский

русский

грузинский

армянский

азербайджанский

узбекский

казахский

киргизский

монгольский

Изучение иностранных языков - новое

Уроки иностранных языков онлайн

Что для Вас является более важным при выборе курсов иностранных языков в Киеве?